Včera jsem pozdě v noci projížděla kolem. A vzpomněla jsem si, jak krásné byly ty večery a západy slunce, které jsem tam prožila. Už napoprvé mi Ema vzala dech a chytla mě za srdce.
Tohle nádherné místo tak trochu paradoxně tvoří miliony tun vytěžené hlušiny z ostravských dolů. Vytěžená hlušina se tyčí do výšky 315 m n. m. Začala se zde navážet již před rokem 1920. Nachází se v oblasti Slezské Ostravy a vzhlíží na celou Ostravu, jako by ji hlídala.
Nejkrásnější pocit je, když se vyškrábeš na její vrchol a rozhlédneš se kolem. Uvědomíš si, že tohle město má obrovskou sílu.
Ostrava na Tebe dýchne svou jedinečnou atmosférou technického města. Všude kolem jsou vidět rozohněné komíny fabrik, těžební věže již zavřených dolů, kostelní věže a vysoko se tyčící budovy obytných domů. Teprve při pohledu z Emy si Ostravu řádně zamilujete. Na haldě je ticho, klid a ať je jakékoliv roční období, vrcholek se nikdy nezmění. V zimě tady nenajdeš sníh a i v mrazivých dnech je tady příjemně teplo. Díky teplu na haldě roste teplomilná flóra a jsou tady k nalezení vzácné nerosty – porcelanity a jaspisy. Uvnitř haldy teplota stále dosahuje až 1.500 °C.
Je to místo jak z nádherné pohádky, kterou navíc píše sama Ostrava.